Provenienční analýza stavebního kamene kláštera v Oseku

13. listopadu 2025

Ve čtvrtek 16.10.2025 se podařilo severně od Oseka objevit poslední z dosud nenalezených lomů stavebního kamene cisterciáckého kláštera. Již téměř třičtvrtě roku se Jiří Adamovič z Geologického ústavu AV ČR a Kamil Podroužek z CDDKD FF UJEP snaží ztotožnit materiál pískovcových stavebních prvků z jednotlivých stavebních fází kláštera s nalezenými lomovými dobývkami. Provenienční analýzu kamene usnadňuje fakt, že pro různá období byl využíván kámen různých kvalit. V románském období byl využíván nejtvrdší silicifikovaný pískovec, v gotice a v renesanci také poměrně tvrdý silicifikovaný slídnatý pískovec, v období vrcholného baroka naopak měkký stejnorodý střednězrnný pískovec. Právě tento pískovec, hojně využívaný kolem roku 1740 při stavbách altánů, schodišť, teras a vyhlídek v zámeckých zahradách cisterciáckého kláštera, nebyl v blízkém, ani vzdálenějším okolí Oseka k nalezení. To vedlo odborníky v minulých letech k přesvědčení, že jeho ložisko mohlo být zcela vytěženo při dobývání hnědého uhlí. Teprve nyní se také díky spolupráci s Miroslavem Radoněm, geologem a paleontologem Regionálního muzea v Teplicích, podařilo necelý kilometr severně od kláštera pozůstatky zasucených barokních těžeb objevit. S napětím tedy očekáváme, jaké výsledky porovnání vzorků zdiva z jednotlivých stavebních fází kláštera se vzorky pískovců ze starých těžeb a dobývek přinesou. Podaří se zadatovat jednotlivé staré lomy a určit odkud pochází nejstarší stavební materiál kláštera? Prokáže se tak smysluplnost mezioborové spolupráce v přírodních a humanitních vědách? Uvidíme.

Dokončeno! Mariánská rapsodie – filmová pocta barokním mariánským poutním místům východního Podkrušnohoří

10. října 2025

Po několikaleté intenzivní spolupráci filmového štábu a odborného týmu projektu byl dokončen dokumentární film Mariánská rapsodie. Barokní mariánská země východního Podkrušnohoří.
Snímek přináší jedinečný pohled na duchovní i umělecké dědictví regionu v době baroka a představuje nejvýznamnější mariánská poutní místa v prostoru pod vrcholky východních Krušných hor.
Film doplňuje a informačně rozšiřuje e-kniha Mariánská rapsodie.
Film vznikl v produkci Altum Frames, ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Detail panoramatu Krupky z oltářního obrazu sv. Františka Xaverského

2. října 2025

Při fotodokumentaci obrazu z bočního oltáře sv. Františka Xaverského v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Krupce z roku 1685 bylo v pozadí výjevu identifikováno miniaturní panorama dobové Krupky. Na něm lze vedle zříceniny hradu, zvonice s kostelem Nanebevzetí Panny Marie aj. na návrší nad horní částí města spatřit také kalvárii se třemi kříži a dvěma asistenčními postavami pod křížem ústředním. V dějinách barokní Krupky hraje významnou roli událost, kdy se roku 1680 v dobách morové epidemie uskutečnilo záslibné shromáždění obyvatel Krupky na Kalvárii, kde byl sv. František Xaverský vyvolen za patrona města jako ochránce proti moru s dalšími přísliby v případě ochrany před morem. Protože v těsné blízkosti Krupky se nachází další Kalvárie nad poutním areálem v Bohosudově a k existenci kalvárie nad Krupkou existují archivní doklady až od doby osvícenství, nebylo jasné, zda se zmíněné shromáždění neuskutečnilo u bohosudovské kalvárie. Výše zmíněné vyobrazení tuto otázku objasňuje, neboť prokazuje dobově zažitou existenci Kalvárie nad městem Krupka minimálně v roce 1685 a je tedy stěžejním ikonografickým pramenem k jejímu stáří; výše zmíněné shromáždění se tedy nesporně uskutečnilo právě u ní.

Natáčení dokumentárního filmu „Mariánská rapsodie“: Nový pohled na barokní poutní místa východního Krušnohoří

11. července 2025

V květnu 2025 proběhlo natáčení dokumentárního filmu s názvem Mariánská rapsodie, věnovaného nejvýznamnějším mariánským poutním místům ve východním Podkrušnohoří. Tento film je jedním z klíčových výstupů projektu NAKI III Finis Confessionis. Baroko východního Krušnohoří. Sakrální stavby a umělecká výzdoba architektury a krajiny (DH23P03OVV028), realizovaného Filozofickou fakultou Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem ve spolupráci s Národním památkovým ústavem ÚOP v Ústí nad Labem.
Natáčení probíhalo v interiérech a exteriérech kostela Nanebevzetí Panny Marie v Horním Jiřetíně, kostela Panny Marie Bolestné v Mariánských Radčicích, baziliky Panny Marie Bolestné v Bohosudově a v areálu cisterciáckého kláštera v Oseku. Scénář filmu vznikal ve spolupráci řešitelského týmu projektu s filmovým studiem Altum Frames, v jehož produkci film vzniká.
Dokumentární film je doplněn odbornou e-knihou, která byla vydána 30. května 2025 a je zdarma volně dostupná v digitálním repozitáři vědecké knihovny UJEP (možný přístup i přes webové stránky projektu – sekce výstupy). Tato publikace poskytuje rozšířené informace k tématu.
V průběhu léta bude probíhat postprodukce filmu, zahrnující zpracování natočeného materiálu, střih, nahrávání voice over a doplnění grafické a hudební složky. Dokončení filmu a zveřejnění je plánováno na podzim 2025.

Kalvárie v Bohosudově a vyvolávání duchů roku 1915

9. června 2025

Místa jako jsou Kalvárie na osamocených vršcích mimo intravilán obcí působila a působí magicky. Přitahovala tak nejenom zbožné poutníky a duše prahnoucí po rozjímání. Ale také různé živly s nečistými úmysly.
Jedné červencové noci roku 1915 se bohosudovská Kalvárie stala kulisou k duchařskému výjevu. Po desáté večerní hodině se zde sešly tři ženy – Anna Seyfriedová (*1874) z Krupky jako „médium“, které hovoří s duchy, její kamarádka a komplic Franzisca von Zdunowsky (*1854 v Gdaňsku) a jejich oběť, důvěřivá Aloisia D. z Trmic. Co se odehrálo? Dvě podvodnice využily zoufalství a bolest ženy, jež přišla na frontě o manžela a vylákaly z ní peníze, pod záminkou, že Anna S. umí vyvolat ducha padlého manžela. Jak se píše v novinovém článku „Nekromantka před soudem“ informujícím o případu: „Když obě dorazily do Krupky, řekla Anna S. Aloisii D., že jako spiritistka dokáže mluvit s duchy, jen že jí za tím účelem musí předat obnos 90 korun. Protože Aloisia D. měla u sebe právě jen 90 korun, dala je S. s touto částkou spokojené. Poté požádala obě ženy, aby s ní šly do Bohosudova na Kalvarijní vrch, ale aby tam nepromluvily ani slovo. Bylo asi deset hodin večer v červenci 1915, když všechny tři dorazily na křižovatku poblíž Kalvárie. Zde Anna S. položila před Aloisií D. pytel, ve kterém měla peníze, pak se s oběma postavila o několik kroků dál a požádala je, aby mlčely. Po chvíli se ozvaly kroky a spatřena byla vysoká postava oděná v šedém, která se přiblížila k místu, kde ležely peníze, vzala je i s váčkem a rychle zase zmizela. Po této události se všechny tři vrátily domů a Anna S. řekla Aloisii D., že peníze dostane zpět. Když Aloisia D. později žádala o vrácení peněz, Anna S. ji balamutila a odkazovala na jindy.“ Podobným modem operandi připravila Anna S. nejméně o 4000 korun celou řadu nebohých žen, za což si, po dopadení, vysloužila dva roky těžkého žaláře. Její koplic Franziska von Zdunowsky dostala dvouměsíční trest v lehčí káznici a propadnutí šlechtického titulu.