Dokumentace kaple sv. Huberta v obci Mstišov

20. dubna 2025

Aktuálně je dokumentační sekcí projektu zaměřována pozornost na kapli sv. Huberta v Mstišově u Dubí. Kaple byla vystavěna v roce 1707 architektem Christianem Laglerem, který byl i v tomto případě ve službách Clary-Aldrigenů. Orientovaná kaple má obdélný půdorys se segmentovým závěrem, hlavní průčelí má stupňovitý štít a v nikách jsou umístěné pískovcové sochy sv. Huberta s jelenem, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. V interiéru, který je zaklenut plackou, upoutává pozornost hlavně oltář sv. Huberta. V rámci dokumentace byl objekt stavebně zaměřen, byla provedena podrobná fotografická dokumentace, odebrána profilace a u jednotlivých významných stavebních prvků je aktuálně prováděna inventarizace.

Inventarizace prvků dokládající stavební vývoj kaple Nejsvětější Trojice v Chlumci

15. března 2025

V březnu došlo k dokončení inventarizace vybraných prvků kaple Nejsvětější Trojice, která se nachází na vrchu Horka na východním okraji města Chlumec. Kapli nechal v letech 1690-1691 postavit Jan František hrabě Krakovský z Kolovrat, a jejím autorem je s největší pravděpodobností Jan Baptista Mathey. Pro dokumentaci byly vybrány významné prvky kaple, která je vybudována na symbolickém půdorysu rovnostranného trojúhelníku, a kde číslo tři je v různých násobcích a kombinacích přítomné v celé stavbě, čímž neustále připomíná Nejsvětější Trojici, které je kaple zasvěcena. Inventarizace prvků (jako např. portál, okenní ostění, lucerna, korunní římsa, nebo z interiéru podlaha a sakrárium) potvrdila hypotézu, že od výstavby nedošlo k výraznějším stavebním zásahům do hmoty stavby, a kaple tak je do dnešní doby jedním z příkladů Matheyovy raně barokní tvorby, která je považována za předzvěst příchodu vrcholného baroka.

Barokní historismus v kostele sv. Kateřiny v Oseku

16. prosince 2024

Podle Josefa Macka (800 let kláštera, s. 67) byla v roce 1693 stavěna v areálu oseckého kláštera nová sýpka, mlýn - krupník, pivovar a kanceláře. Z pohledového plánu z roku 1738 je zřejmé, že se jednalo o novostavbu celého východního hospodářského křídla konventu, od prelatury, až ke kostelu sv. Kateřiny. Kostela se stavební zásah výrazně nedotkl, neboť ten, a také v jeho těsném jižním sousedství nacházející se špitál, nechal již v roce 1663 renovovat opat Laurentius Scipio (800 let, s. 66). Oprava kostela se protáhla až do roku 1673, jak dokládá dendrochronologická analýza, která datuje skácení dřeva krovu do zimy 1672/73 (T. Kyncl, NZ 138/2023). Z roku 1693 ovšem pocházel přímý boční vstup z hospodářských budov a úředního domu (Ambthaus) do kostelní lodi. Ten byl posléze opět zrušen. Současně se zrušením vstupu z konventu a s vybudováním kaple sv. Eustacha, která byla vložena do jeho hluboké niky, byla vystavěna také sakristie kostela, navazující na jižní stranu jeho presbytáře. Ta je zaklenuta lunetovou klenbou, typickou pro realizace Octavia Broggia. Přístavba sakristie zrušila i některá okna ve východním průčelí hospodářského křídla, vystavěného v roce 1693. Posledně jmenované stavební změny spojujeme s celkovou přestavbou kostela v letech 1712-1713, která prodloužila loď o vtaženou předsíň s varhanní kruchtou a dala vzniknout i novému dynamizujícímu severnímu průčelí s hlavním vstupem, inspirovanému v tehdy módním tvarosloví římských bezvěžových kostelů. Z této přestavby, potvrzené dendrodaty stávajícího krovu (T. Kyncl, NZ 138/2023), pochází tedy i ostění východního okna s hrotitým obloukem v presbytáři kostela, profilované úzkou páskou. To znamená, že nejen Santini-Aichel, ale i Octavio Broggio dokázal pracovat v gotizujícím barokním tvarosloví. Což ostatně následně prokázal i při obnově augustiniánského kláštera v Roudnici nad Labem. Okna lodi kostela sv. Kateřiny v Oseku vyhotovil v moderním barokním tvarosloví, jediné okno v presbytáři udělal "ve starém stylu" hrotitého gotického oblouku. I v tomto případě se mohlo jednat přímo o přání objednavatele, opata Benedikta Littweriga, který považoval za důležité zdůraznit také ve stavebním projevu historickou kontinuitu oseckého areálu.
Kamil Podroužek a Michal Cihla

Dokumentace kostela sv. Barbory v Hrobě

24. října 2024

V rámci inventarizačního výjezdu ve čtvrtek 24.10.2024 se dokumentátorům Mgr. Davidovi Šťastnému, Mgr. Davidovi Skalickému, PhDr. Kamilovi Podroužkovi Ph.D. a Bc. Otovi Weberovi podařilo odhalit další stavební fáze kostela sv. Barbory, který v 19. století prošel výraznou přestavbou. Základem stávajícího kostela, který je poprvé připomínán v roce 1282, kdy se hornické městečko Hrob stalo součástí majetků oseckého kláštera, je štíhlá gotická loď téměř čtvercového půdorysu, na kterou navázal na východní straně mladší pozdně gotický pětiboký odsazený presbytář. Ten byl spolu se snížením plochého stropu lodi v pozdní renesanci zaklenut síťovou klenbou s iluzivními maltovými žebry. V letech 1595-1602 byla z iniciativy arcibiskupa Zbyňka Berky z Dubé loď kostela prodloužena k západu na stávající rozměry a zaklenuta valenou hřebínkovou klenbou se styčnými výsečemi. Nejmladším stavebním prvkem interiéru je zděný klasicistní kůr, vynášený vtaženou předsíní zaklenutou nízkými plackovými klenbami opřenými do stlačených pasů. Stávající výraz průčelí pochází stejně jako většina uměleckořemeslných prvků kostela z jeho historizující stavební úpravy v roce 1874.

Dokumentace zahrad cisterciáckého kláštera v Oseku

14. října 2024

V polovině roku 2024 došlo k dokončení dokumentace východních zahrad cisterciáckého kláštera v Oseku u Duchcova. Podoba těchto zahrad je spojena s barokní přestavbou areálu, ktrý svěřil opat Littwerig staviteli Octaviu Broggiovi. Východní část zahrad sloužila nejen hospodářským účelům, ale též k reprezentaci, jak dokládá řada plastik, fontán a bazénků. Došlo ke geodetickému zaměření celých východních zahrad, podrobnému zaměření objektů bývalé oranžerie a mlýna, a také k dokumentaci a tvorbě 3D modelů některých vybraných drobných objektů nacházejících se v prostranství mezi prelaturou a sallou terrenou.

• 3D model maskaron (.pdf, 24 MB)

Výběr lokací pro natáčení dokumentárního filmu

14. října 2024

Jedním z výstupů projektu NAKI Finis Confessionis je i dokumentární film věnovaný Mariánské úctě v Podkrušnohoří. Ve filmu bude věnován největší prostor centrům v Bohosudově, Oseku a Mariánských Radčicích. V měsíci říjnu dochází k obhlídkám možných natáčecích lokací v bazilice Panny Marie Bolestné v Bohosudově. Dokumentace probíhala nejen v exteriéru, ale též v interiéru baziliky, kde byl pomocí dronu snímán mimo jiné i oltář z počátku 18. století. K samotnému natáčení dokumentárního filmu dojde na jaře 2025.

Co se stalo v Krásném Lese u Petrovic v létě roku 1790?

8. října 2024

Krov valbové střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie v Krásném Lese u Petrovic vynáší paralelní stojatá stolice. Severní stojka druhé vazby nad lodí nese dataci 1790, která je provedena černou barvou. Také se vám nechce věřit tak staré dataci stojaté stolice na hřebeni Krušných hor, kde se tento typ krovu běžně objevuje až o půl století později? Dendrochronologická analýza vzorků dřeva, provedená ing. Tomášem Kynclem z DendroLab Brno však tuto dataci právě potvrdila. Určila skácení smrkového dřeva na stavbu krovu na léto 1790. Barva, kterou je stojka krovu popsána, může pocházet z nátěru šindelové střešní krytiny, která byla v té době konzervována, stejně jako další exteriérové dřevěné prvky, sazovou barvou. Řadu otázek však vzbuzuje skácení dřeva v létě. Konstrukční dřevo se běžně kácelo v zimně, mimo vegetační období. To mu zajišťovalo nejlepší konstrukční vlastnosti. Proč tomu tak v Krásném Lese nebylo? Proč stavitel Michl Rehne se stavbou krovu tak spěchal? Vždyť kostel byl vysvěcen až v roce 1795. Nabízí se lákavá hypotéza, že stávající kostel je v hmotě pozůstatkem kostela staršího, zničeného v roce 1790 požárem. Snad nám odpověď přinese archivní rešerše a hloubkový průzkum zdiva v interiéru stavby.
Kamil Podroužek

Přednáška Mgr. Martina Baruse a PhDr. Kamila Podroužka, Ph.D. o stavebním vývoji kostela sv. Petra a Pavla v Oseku

21. září 2024

V sobotu 21. 9. 2014 se uskutečnilo v kostele sv. Petra a Pavla v Oseku u Duchcova druhé česko-německé setkání historiků nad Fiedlerovou knihou. Na programu byly tentokrát dvě přednášky, a to přednáška Jiřího Wolfa o fenoménu tzv. Tisíciletého dubu v Oseku, a přednáška Mgr. Martina Baruse a PhDr. Kamila Podroužka, Ph.D. o pozdně barokním kostelu sv. Petra a Pavla v Oseku od architekta Jakuba Schwarze. Posluchačům tak bylo přiblíženo místo, kde se přímo nacházeli, a byly jim představeny zajímavé objevy učiněné díky průzkumům a dokumentaci kostela při realizaci projektu Finis Confessionis. Zájem vzbudil mimo jiné nález románského kvádříkového zdiva ve věži kostela i reinterpretace soch světců a bočních oltářů z jeho mobiliárního fondu.

Výzdoba barokní kaple Nejsvětější Trojice v Chlumci

19. září 2024

V průběhu detailní fotodokumentace interiérové malířské výzdoby barokní kaple Nejsvětější Trojice v Chlumci na vrchu Horka se podařilo na jednom z malovaných výjevů objevit dosud neznámou signaturu: Joa(n): Jaco(b)/Steuens de/ Stainfels/ Prag:/ Pinxit
Jedná se o signaturu tou dobou dominantního barokního pražského malíře výpravných klenebních ikonologických cyklů Jana Jakuba Stevense ze Steinfelsu, který svými cykly nástěnných maleb od roku 1695 vyzdobil vedle pražského kostela sv. Voršily řadu klášterních, především cisterciáckých kostelů (Waldsassen, Sedlec, Osek, Břevnov). Signatura tak umožnila objevit další dosud neznámé, byť částečně později přemalované rané dílo tohoto umělce, přispívající ke zvýšení významu zmíněné kaple, jejíž architektura byla již dříve připsána J. Matheyovi.

Dokumentace významných architektonických prvků kostela sv. Mikuláše v Petrovicích

6. září 2024

Aktuálně dochází k dokumentaci vybraných architektonických prvků dochovaných v kostele sv. Mikuláše v Petrovicích. Pozdně barokní kostel na česko-saské hranici vznikl na konci 19. století. V roce 1988 byl však značně poničen vlivem propadu střešní krytiny. Kostel dostal novou krytinu až v roce 2015, a během skoro 30 let bez zastřešení tak přišel o řadu architektonických detailů. Zanikla tak například celá kruchta, po které se dochovaly jen nosné pilíře, a některé kamenné prvky, které jsou aktuálně deponovány v prostoru sakristie a tvoří tak i část vystavovaných předmětů místního muzea, které v kostele vzniklo.
Některé prvky, které dokládají stavební vývoj, vlivem zatékání a opadání omítek, naopak vynikly a znovu se objevily. Tak je tomu například i u původního vstupu na kazatelnu. Kazatelna stála původně napravo od vítězného oblouku, a vstup na ní byl zajištěn z prostoru sakristie. Kazatelna ale byla zrušena a vstupní prostor zazděn v 19. století. Kazatelna byla nově vybudována na protější straně od kněžiště, a vstup na ní byl zajištěn přímo z prostoru lodi.

Komparace barokních sakrálních památek českého a saského Krušnohoří

27. srpna 2024

Dne 27. 8. 2024 se uskutečnila pracovní cesta po sakrálních památkách v Krušných horách při saské straně hranice. Postupně byly řešitelským týmem navštíveny lokality Markersbach, Bad Gottleuba, Oelsen, Lübenau, Fürstenwalde, Fürstenau a Geising. Došlo k základní identifikaci objektů, prohlídce některých interiérů, orientační fotodokumentaci celku i zajímavých architektonických prvků. Na tento terénní průzkum naváže podrobnější studium historie uvedených objektů na základě odborné literatury. Hlavní otázkou je, zda v 17. a 18. století docházelo k transferu architektonických myšlenek přes krušnohorskou hranici. Pokračující historický výzkum se potom bude zabývat vztahem českých nekatolíků případně exulantů k uvedeným lokalitám. Návštěva uvedených lokalit nastolila i některé další výzkumné otázky a naznačila, že českou saskou hranici nelze v uvedené době vnímat jen jako hranici politickou a náboženskou.

Příprava scénáře filmu o mariánské devoci ve východním Krušnohoří

7. června 2024

V rámci přípravy technického scénáře dokumentárního filmu o mariánské devoci ve zkoumané oblasti se dne 23. dubna uskutečnila obhlídka natáčecích míst. Obhlídky se zúčastnil tým řešitele projektu a filmaři ze společnosti Altum Frames, kteří uspěli ve veřejné zakázce na realizaci snímku. V rámci společné obhlídky byly navštíveny lokace v Mariánských Radčicích, Oseku a Bohosudově. V současné době se rozbíhá práce na technické podobě scénáře, který bude vycházet z odborné textové části, dokončené řešiteli projektu v jarních měsících tohoto roku. Samotné natáčení filmu bude probíhat v následujícím roce 2025.

Pracovní schůzka v klášteře v Oseku u Duchcova

19. dubna 2024

V pátek 19. dubna 2024 proběhla v klášteře v Oseku schůzka pracovníků Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví. V areálu cisterciáckého kláštera byla pozornost věnována vybraným živým i neživým reliktům hospodářského zázemí a zahrad. Během pracovní schůzky byl stanoven harmonogram dokumentačních prací, kdy primárně budou práce terénních pracovníků zaměřeny na východní terasy klášterní zahrady. Ty budou geodeticky zaměřeny, a jednotlivé zde nacházející se drobné památky a objekty budou zdokumentovány a budou vytvořeny jejich 3D modely.

Objev románského kvádříkového zdiva v kostele sv. Petra a Pavla

4. března 2024

Během podrobné dokumentace kostela sv. Petra a Pavla v Oseku bylo objeveno v jeho věži druhotně užité románské kvádříkové zdivo. Z odkrytého zdiva byly identifikovány desítky kusů těchto kvádříků, které pravděpodobně pocházejí z předchůdce dnešního barokního kostela. Středověký kostel, který byl v polovině 18. století nahrazen kostelem Jacoba Schwarze, byl vystavěn nejpozději ve 12. století, a toto románské kvádříkové zdivo je pravděpodobně jediným jeho dochovaným stavebním prvkem.

Pracovní schůzka – Chlumec, Petrovice, Krásný Les

28. února 2024

Ve středu 28. února 2024 proběhla terénní schůzka pracovníků projektu NAKI Finis. Cílem setkání bylo seznámení se sakrálními objekty, které budou centrem zájmu projektu v následujícím roce. Navštíven tak byl kostel sv. Havla a kaple Nejsvětější Trojice v Chlumci, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Krásném Lese a kostel sv. Mikuláše v Petrovicích. Schůzka přispěla k upřesnění zájmových okruhů bádání a ke koordinaci prací archivní a dokumentační sekce projektu.

Pracovní kolokvium: sakrální památky v Oseku a Bohosudově

20. února 2024

Dne 24. ledna 2024 se v prostorách Filozofické fakulty UJEP uskutečnilo pracovní kolokvium všech řešitelů našeho projektu. Témata, která byla řešena, se shodovala s oblastmi zájmu řešitelů v roce 2023, probírány byly tedy zejména sakrální památky v Oseku a Bohosudově, a v jejich nejbližším okolí. Pracovní setkání tak přispělo k předání informací mezi archivní a dokumentační sekcí, a diskuse nad jednotlivými tématy osvětlila problémy, se kterými jsme se potýkali v roce 2023. V závěru kolokvia byla hlavním řešitelem projektu Mgr. Jakubem Pátkem, Ph.D. nastíněn plán postupu práce pro rok 2024, kdy bude pozornost upřena zejména na scénář k filmu, který je jedním z výstupů projektu, a také na kostely v Chlumci, Krásném Lese a Petrovicích.

Dokumentace umělecké výzdoby kostela Nanebevzetí Panny Marie v Oseku a terénní průzkum drobných památek

19. ledna 2024

Aktivity řešitelů projektu z Národního památkového ústavu Územního odborného pracoviště v Ústí nad Labem se ve druhé polovině tohoto roku zaměřily zejména na primární výzkum a na dokumentaci.
Byla provedena podrobná fotodokumentace a popisy umělecké výzdoby klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Oseku a areálu baziliky Panny Marie Bolestné v Bohosudově. Pozitivní skutečností bylo, že v Oseku byla dokumentace prováděna po ukončení restaurátorských prací v interiéru, které umožnily reflektovat nová zjištění restaurátorů, např. příměs slídy v umělých mramorech Corbelliniho architektury hlavního oltáře. Bylo také možné detailně zdokumentovat antependia bočních oltářů lodi téhož autora, vyhotovená náročnou a u nás vzácnou mramorářskou technikou scaglioly včetně ikonografického určení donedávna nečistotami zastřených rytých kreseb jejich centrálních medailonů. To platí i v některých dalších detailech vnitřního vybavení, jejichž ikonologický obsah předtím nebyl zcela zřetelný.
Terénní výzkum drobných památek proběhl v obcích Hrob, Křižanov, Mlýny, Verneřice, Střelná, Košťany, Krupka, Vrchoslav, Sobědruhy, Proboštov a Horní Krupka za účelem ztotožnění dochovaných drobných památek se soupisem „náboženských soch v okrsku lokálie Hrob“ a tabelárním soupisem „všech v krupské farnosti s titulem Panny Marie Nanebevzaté náboženských soch, kaplí a křížů“ a doplnění památek, které nejsou v soupisech zaznamenané. Identifikováno bylo celkem 72 objektů, přičemž dvanáct z nich pochází až z 19. stol. Zaniklých objektů je celkem 32. U části z nich je alespoň možné lokalizovat jejich původní umístění. Dochované objekty byly prostorově vymezeny, fotodokumentovány a postupně probíhá jejich popis. U nedochovaných památek probíhá popis zestručněný vycházející pouze z písemných pramenů. Důraz je kladen na zjištění jejich historického umístnění. Část památek byla v minulosti relokována, nebo nahrazena památkami mladšími.

Dokumentace staveb sloužících ke komparaci ze zkoumanými objekty

24. listopadu 2023

Vedle dokumentace staveb v Oseku a Bohosudově je v letošním roce přistoupeno také k základní dokumentaci dalších církevních staveb v severozápadních Čechách. Tyto stavby budou použity pro metodu komparace, kdy budou porovnávány s objekty našeho hlavního zájmu. Na základě komparace dojde k zasazení dokumentovaných kostelů do kontextu dobové stavební produkce.
Výběr těchto staveb byl určen jak na základě pravděpodobnosti stejného architekta (Octavia Broggia a Jakuba Schwarze), tak na základě proporční podobnosti. U staveb, mezi kterými nechybí například kostely v Litoměřicích, Ústí nad Labem, Praze, Úštěku, nebo Mariánské Radčici, dojde k fotografické dokumentaci a odběru profilací, které budou následně porovnávány s profilacemi odebranými na církevních objektech východního Krušnohoří. Mezi vybranými svatostánky určenými ke komparaci nechybějí ani již zaniklé kostely, případně i nerealizovaný plán kláštera v Plasích od Santiniho. U těchto staveb poslouží k porovnání starší plánová dokumentace.

Dokumentace kaple sv. Kateřiny v Oseku

28. srpna 2023

Kaple sv. Kateřiny v Oseku je dalším z objektů, kterým se náš projekt v roce 2023 zabývá. Kaple, jejíž základy byly položeny již ve 13. století, byla přestavěná do barokní podoby na počátku 18. století dle plánů Octavia Broggia (1670-1742). Aktuálně je dokončováno stavební zaměření a dochází k inventarizaci vybraných hodnotných prvků v exteriéru i interiéru kaple. Mezi tyto prvky patří například i broušený typ podlahy z vápenné malty s plnivem z ušlechtilé kamenné (především mramorové) drti s florálními motivy, nebo také křtitelnice nesoucí vročení 1674. Vedle dalších prvků, jako jsou ku příkladu ostění a římsy, je věnována pozornost zejména sochařské a vnitřní štukové výzdobě, které zpracovává Národní památkový ústav ÚOP v Ústí nad Labem.

Dokumentace movitých památek v Oseku a Bohosudově

16. srpna 2023

Předmětem výzkumu našeho projektu jsou nejen významné stavby, ale i drobné památky, jejichž význam bývá náhodným pozorovatelům často skrytý. Vzhledem k jejich značnému významu pro studium strukturálních dějin sledovaného regionu však neunikají zájmu našich řešitelů z NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem. V současné době tak probíhá průzkum a dokumentace movitých památek včetně veškeré výzdoby interiérů, oltářů, varhan v kostele Nanebevzetí Panny Marie v oseckém klášteře a v bazilice Panny Marie Bolestné v Bohosudově, kde proběhla fotodokumentace většiny výzdoby ambitů a části exteriérové sochařské výzdoby kostela. Dokumentace proběhla také v osecké kapli sv. Kateřiny. Podrobnému zkoumání byly podrobeny také varhany v kostele sv. Petra a Pavla v Oseku. Výzkum se dále zaměřil na plošný průzkum dochovaných a zaniklých drobných památek v Křižanově, Hrobě a Oseku.

Stavební zaměření kaple Božího hrobu v Bohosudově

11. června 2023

V rámci projektu NAKI dochází tento rok též k dokumentaci kaple Božího hrobu, která je součástí křížové cesty v Bohosudově na Teplicku. V měsíci květnu bylo dokončeno stavební zaměření této kaple, jehož výsledkem je zde přiložená plánová dokumentace. Dokumentace vychází zejména z fotogrammetricky vytvořeného prostorového digitálního modelu, dimenzovaného a lokalizovaného na základě geodetického měření.
Jednoduchá zděná stavba obdélného půdorysu pochází z 18. století a je vystavěna z větší části na skalisku návrší. Hlavní jižní průčelí zaujme především vstupním otvorem s ostěním s uchy, okenním otvorem ve tvaru kvadrilobu, pilastry a štítovým nástavcem s volutami. Uprostřed štítového nástavce se nachází kartuše s křížem a monogramem JHS. Kaple je hodnotná nejen jako ukázka barokní sakrální architektury ve východním Krušnohoří, ale také jako připomínka poutnictví na Bohosudovsku.

Pracovní schůzka: Klášterní zahrady v Oseku

15. května 2023

Dne 21.4.2023 proběhla v klášterních zahradách v Oseku schůzka terénních pracovníků Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví a řešitelů projektu. Cílem pracovní schůzky byla rekognoskace terénu před plánovanou studentskou odbornou praxí. Byly upřesněny požadavky na zaměření jednotlivých částí zahrady a na dokumentaci jednotlivých hodnotných architektonických prvků. Poznatky z práce studentů během stavebně-historické praxe budou využity v rámci dalšího bádání o vývoji klášterního areálu v Oseku.

Probíhající dokumentace prvků v kostele sv. Petra a Pavla v Oseku

3. května 2023

V měsíci dubnu 2023 bylo započato s podrobnou dokumentací jednotlivých architektonických článků a prvků v kostele sv. Petra a Pavla v Oseku. Vedle detailní fotodokumentace vzniká k vybraným prvkům i stavební zaměření a 3D modely. K tvorbě 3D modelu pomocí skeneru Artec Leo bylo přistoupeno na příklad i v případě niky na svěcenou vodu, která je umístěna v interiéru kostela pod kruchtou. Na niku se tak můžete nyní podívat i z pohodlí Vašeho domova.

• 3D model niky (.pdf, 22 MB)

Zahájení výzkumu

28. března 2023

Na začátku března byl úspěšně zahájen projekt „FINIS CONFESSIONIS“ Baroko východního Krušnohoří. Sakrální stavby a umělecká výzdoba architektury a krajiny. Na počátku měsíce se uskutečnila schůze celého řešitelského týmu na půdě Filozofické fakulty UJEP. Během pracovního setkání byly představeny kompetence jednotlivých členů týmu, a byla též zajištěna koordinace činností jednotlivých pracovníků. Již v měsíci březnu také proběhly první terénní průzkumy sakrálních objektů v Oseku a Bohosudově, na které bude v prvním roce projektu orientovaná pozornost výzkumu. Během výjezdů byly pořizovány podklady pro dokumentaci a stavebně-historickou analýzu vybraných objektů, která bude vznikat v následujících měsících.