Dokumentární film Mariánská rapsodie představen středoškolákům

8. září 2026

Dokumentární film Mariánská rapsodie. Barokní mariánská země východního Podkrušnohoří byl představen v rámci akce Stáž na katedře historie pro středoškoláky, která se uskutečnila ve dnech 27.–29. srpna 2026 na Filozofické fakultě UJEP. Stáž proběhla v rámci projektu RUR – Region univerzitě, univerzita regionu.
Během úvodu byli studenti nejprve stručně seznámeni se zaměřením projektu, jeho cíli a metodami historického a mezioborového výzkumu. Pozornost byla věnována také tomu, jakým způsobem lze výsledky odborného výzkumu zprostředkovat širší veřejnosti prostřednictvím audiovizuální tvorby. Součástí prezentace bylo představení procesu vzniku dokumentárního filmu Mariánská rapsodie – od výzkumu a práce s historickými prameny přes výběr lokalit a témat až po samotné natáčení a zpracování filmu. Studenti tak měli možnost nahlédnout nejen do výsledné podoby dokumentu, ale také do práce, která jeho vzniku předcházela. Po úvodní prezentaci následovala projekce filmu Mariánská rapsodie, která se stala východiskem pro společnou diskusi. Ta se zaměřila především na otázku hranice mezi popularizací odborných poznatků a jejich zjednodušením.

Stavebně-historická dokumentace kostela sv. Barbory v Hrobě

7. července 2026

V rámci výzkumných aktivit projektu byla v uplynulých měsících dokončena dokumentace kostela sv. Barbory v Hrobě. Provedený průzkum detailně potvrdil a zpřesnil složitý stavební vývoj tohoto sakrálního objektu, v jehož hmotě zůstávají dodnes identifikovatelné relikty původní pozdně gotické svatyně z druhé poloviny 15. století.
Jedním z důležitých mezníků v dějinách stavby představoval úder blesku ve druhé polovině 16. století, který si vyžádal rozsáhlejší obnovu a modernizaci chrámového prostoru. Došlo k zaklenutí hlavní lodi podepřené přízedními pilíři a nad vstupem byla vztyčena dřevěná zvonice. Tyto úpravy odrážejí soudobou snahu o zvýšení reprezentativnosti interiéru v intencích tehdejších architektonických trendů. Dokumentace rovněž zachytila dílčí stavební úpravy z průběhu 17. a 18. století.
Zásadní proměnou prošel areál v letech 1861–1862 během radikální novorománské přestavby. V jejím rámci byla loď kostela prodloužena o dvě klenební pole k západu, byla vystavěna nová věž a vnější plášť získal ucelený historizující výraz charakteristický lizénovými rámci, obloučkovým vlysem a pravidelným rytmem novorománských okenních otvorů. Získané poznatky představují další významný díl k poznání proměn sakrální architektury a duchovní kultury v podkrušnohorském regionu.

Nález v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Krupce

12. května 2026

V průběhu dokumentace výzdoby interiéru kostela Nanebevzetí Panny Marie v Krupce byl uvnitř skříně na kůru objeven nalepený list papíru s kurentním textem, zavazujícím dle testamentu děčínského prvoděkana P. Michaela Leopolda Kocha († 1710) z r. 1708 k tomu, aby zde za něj byla po smrti odsloužena každoroční zádušní mše sv. dne 1. srpna za spoluúčasti zdejší konfraternity hudebníků, mj. s pozouny a smutečními trumpetami (vč. finanční gáže). Jde o velmi cenný doklad o dobové barokní smuteční hudbě a hudebním dění na zdejším kůru.

Mariánský atlas jako zdroj badatelských informací

18. března 2026

Pro studium náboženských poměrů v oblasti východního Krušnohoří a Podkrušnohoří je možné využít řadu starých publikací a článků. Jednou z nejzajímavějších knih je v tomto ohledu kniha z roku 1717 v originále nazvaná Marianischer Atlas, oder Beschreibung der Marianischen Gnaden-Bilder durch die gantze Christen-Welt. Jedná se o zkrácený překlad latinského spisku Atlas marianus, vydaného v druhé polovině 50. let 17. století Wilhelmem Gumppenbergem. Autorem překladu byl hrobský rodák Augustin Sartorius (1663-1723), který v roce 1684 vstoupil do cisterciáckého kláštera v Oseku a později působil jako duchovní správce poutního místa v Mariánských Radčicích. Původní text Gumpppenbergova atlasu zásadním způsobem rozšířil o bohemikální reálie a věnoval zvýšenou pozornost mariánským poutním místům podkrušnohorské oblasti – Bohosudovu, Mariánským Radčicích, Hornímu Jiřetínu, Zahražanům u Mostu, Chomutovu, Květnovu, Údlicím, Březnu u Chomutova a Vilémovu. Kniha je dnes čtenářům dostupná v otevřených zdrojích.

Prostorový model kostela sv. Josefa v Nakléřově

24. ledna 2026

V rámci projektu Finis Confessionis jsou zkoumány také dva kostely, které zanikly v minulém století – jedná se o kostel sv. Josefa v Nakléřově a kostel sv. Havla v Habarticích. Z dostupných archivních materiálů (zejména plánové a obrazové dokumentace) byl v posledních měsících k vytvoření prostorového modelu kostela v Nakléřově.
Kostel sv. Josefa v Nakléřově byl vybudován v letech 1679–1683 na místě starší dřevěné sakrální stavby. Architektonicky se jednalo o jednolodní objekt s půlkruhově zakončeným presbytářem, k němuž přiléhaly dva boční patrové přístavky s oratořemi. Hlavní průčelí bylo členěno volutovým štítem, přičemž loď osvětlovaly půlkruhově zaklenuté okenní otvory. Interiér lodi doplňovala dřevěná kruchta nesená litinovými sloupky. V roce 1805 byla k objektu přistavěna věž. Po roce 1945 se kostel ocitl v uzavřeném vojenském pásmu, což vedlo k jeho postupné degradaci. Destrukce byla dokončena odstřelem v dubnu 1975 v rámci plánované, avšak nerealizované výstavby pomníku Rudé armády.